Zahradu pro lenochy si každý představí nejspíš úplně jinak. Pro někoho to může znamenat místo, které člověka ukryje před zraky okolí, aby v něm mohl nerušeně relaxovat, pro jiného to bude zahrada, která nebude vyžadovat takřka žádnou péči, a přesto bude vypadat dobře. Někdo si pomyslí, že zahrada pro lenochy je prostor, kam se položí umělý trávník a vybuduje bazén.
Většinou však taková zahrada představuje zahradu přírodního typu zasvěcenou milovníkům přírody, poskytující nejrůznějším živočichům přirozené úkryty, zahradu, která se stává životním prostorem pro vše živé s takovou rozmanitostí, že nakonec vytvoří doslova malý prales rostlinných druhů.
Přírodě blízká zahrada by se vždy měla podobat rostoucí vegetaci v okolní přírodě. Je tedy jasné, že tvorbě takovéhoto typu zahrady musí nutně předcházet hlavně intenzivní pátrání a procházky po okolí. Dobré je však zohlednit také typy osázení zahrad v blízkém okolí.
Zahrada milovníků přírody nikdy nevzniká nejprve doma u stolu, její plánek se nekreslí na papír v přesném měřítku. Její majitelé se totiž řídí heslem, že nejlepším tvůrcem zahrad je příroda sama, přírodu ctí a obdivují a jednají tak, aby zachovávali její zákonitosti.
Nikdo na takové zahradě není nucený do pravidelného stříhání živých plotů, protože všechny ploty jsou tu pokud možno volně rostoucí. Záhony není zapotřebí neustále zbavovat plevele, jelikož zde volně prorůstají květiny do zeleninové zahrady a bylinky si rostou zrovna tam, kde jim to nejlépe vyhovuje. V zahradě pro lenochy najdete nejspíš mnoho volně rostoucích nenáročných dřevin. U domu to mohou být keřové růže, které budou podsypány dostatečnou vrstvou mulče, aby se pod nimi nedařilo nejrůznějším plevelům.
Taková zahrada, i když se omezí mnoho jejích základních prvků, nemusí být nikterak nudná. Pokud se v ní bude střídat například omamně vonící šeřík, okouzlující kalina vonná nebo komule se zlaticí, bude dostatečně pestrá a v každém ročním období bude vypadat jinak.